O čecháčcích


Vypsaná školení


V posledních třech letech jsem se podíval na 3 kontinenty, projel desítky měst a mluvil jsem s lidmi z mnoha zemí daleko bohatších i chudších, než je ta naše. Ikdyž byli lidé občas ke svým zemím kritičtí, nikdy jsem se nesetkal s tím, že by někdo řekl „my blbí Američané“, „my líní Francouzi“, „my nespolehliví Italové“, „my fanatičtí arabové“, „my socialističtí Venezuelané“. Ve skutečnosti čím víc cestuju, tím víc se veškerých předsudků o národnostech a národních povahách zbavuju.

Zato…

Kouzelné slovíčko. Čecháček. Nebo ještě lépe zaprděný čecháček. To jsem potkal už mnohokrát. Osobně i na internetu. U lidí sprostých i těch, u kterých bych to čekal nejméně.

Ano, Češi mají v dějinách jen pár velikánů. O to méně si jich kolikrát vážili (vzpomeňme na jméno Wichterle). A ano, nejsme velcí vojevůdci, umělci, nebo světově vyhlášení kuchaři.

Přesto mi přijde neskutečně stupidní odkazovat na čecháčkovství. Vlastnost, která se za tím má skrývat je neschopnost vidět za svůj dvorek, implicitní předpokládání, že jsou všichni jako Češi. Čecháčkovství je synonymem provincionalismu. V poslední době je hlavně označen za čecháčka každý, kdo nepřijímá nekriticky cokoliv, co přijde ze západní Evropy (což je paradoxně naprostý opak provincialismu).

Copak tohle je typicky česká vlastnost? Něco, čím můžete počastovat > 51 procent obyvatel? Doboha, lidi cestují víc než kdy v historii. Učí se jazyky. Koukají na zahraniční filmy. Denodenně vidí zprávy v televizi nebo na internetu z celého světu. Informace se na Twitteru šíří takovou rychlostí a Češi nejsou ušetřeni (vzpomeňme na nedávné protesty proti SOPA nebo řádení hackerské skupiny Anonymous). Většina lidí v ČR, které potkávám, má zájem poznávat různé kultury, dělat věci, které dělají lidé po celém světě. Češi rozhodně nejsou národem buranů, kterým stačí koza uvázaná u stromu za barákem.

Osobně nejsem vlastenec ani co by se za nehet vešlo. Dovedu si velmi snadno představit, že jsem se narodil o 100 km jižněji a už bych byl Rakušan. Nevnímám v národnostních kategoriích. Těch 100 km není nic, co by mělo člověka nadosmrti stigmatizovat. A třeba budu žít mimo ČR. A nebudu ani trochu litovat. Ale rozhodně nebudu na Česko kydat špínu.

Jooo, tam jsou čecháčci. Vesničani, kteří se cítí jak Švejkové, když to „Evropě osladí“.

Až vás někdo označí za čecháčka, poděkujte mu. Připomene vám, že na internetu nejsou jen slušní a chytří lidé. Až vás někdo označí za čecháčka proto, že nepřijímáte něco z EU, poděkujte ještě jednou. Řeknete tím narovinu: Mám svůj rozum, libo český/slovenský, ale nikdy jsem nezkrachoval, vždy jsem dodržoval pravidla, která jsem si sám stanovil, narozdíl od těch samozvaných rádců.

Kategorie

Agile
Cestování
Life Hacking
Minimalismus
Podnikání & Startupy
Použitelnost
Programování

Copyright © 2010 Jiří Knesl; 777 002 104 jiri.knesl@gmail.com RSS
Followujte mě na twitteru